„Kolektivní správa v Evropě slouží nejen k výběru a rozdělování peněz, ale také k ochraně kultury a umění,“ říká Romana Matanovac Vučković

Praha měla tu čest v období od 18. do 20. září 2019 hostit již 94. kongres ALAI, jehož partnerem byl INTERGRAM. Přední světoví odborníci debatovali o aktuálním vývoji v oblasti kolektivní a individuální správy práv, o proměně obchodních modelů a o nových technologiích. INTERGRAM při této příležitosti vyzpovídal docentku Romanu Matanovac Vučković, která na Právnické fakultě Univerzity v Záhřebu vede mezidisciplinární postgraduální program zaměřený na duševní vlastnictví. Autorskému právu se věnuje i na úrovni Evropské unie.

INTERGRAM: Hudba je všude kolem nás a mezi veřejností panuje rozšířený názor, že by měla být zdarma. INTERGRAM jakožto kolektivní správce mj. hudebních práv se snaží vysvětlovat, že tvůrci (umělci, výrobci a autoři) mají právo na odměnu za užití výsledků své tvůrčí činnosti. Jak byste takové poselství komunikovala?

ALAI 2019 – COPYRIGHT CONGRESS, 19. september 2019, Foto: Jan Rasch

Romana Matanovac Vučković: Tento postoj k hudbě, hudebníkům a tvůrcům obecně je zapříčiněn skutečností, že dnes používáme pro přístup k hudbě a jinému chráněnému obsahu internet. Nelíbí se mi, že hlavní internetoví hráči vytvořili za posledních 20 let takové obchodní modely, které postavily tvůrce na vedlejší kolej a do popředí staví internetové operátory a platformy. Co by mělo být hlavním poselstvím? Pokud nedáme tvůrčí komunitě možnost, aby byla soběstačná – a nemluvím o vydělávání velkého množství peněz – pak za deset, dvacet nebo třicet let přijdeme o tuto komunitu, nebudeme mít kreativní průmysl. Je nutné poskytnout umělcům a tvůrcům odměnu, aby byli schopni žít ze své práce, jinak se rozhodnou dělat něco jiného. A pak přijdeme o hudební rozmanitost, jakou si můžeme užívat dnes.

INTERGRAM: Ve vztahu k poplatkům za veřejné hudební produkce (při užití hudby z televize a rozhlasu) často zaznívá „argument dvojí platby“, který je založen na skutečnosti, že provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání již držitelům práv zaplatili odměnu. Proč by pak měl provozovatel restaurace nebo jiného podniku platit za užití hudby, která zazní v tomto vysílání?

Romana Matanovac Vučković: Měl by platit, protože používá hudbu pro své podnikání. Má příležitost podnikat bez hudby, může prodávat kávu, alkohol, jídlo nebo cokoli jiného bez hudby. Existuje však mnoho výzkumů, které ukazují, že lidé se za působení hudby lépe stravují, konzumují více nápojů, když k tomu hraje správně zvolená písnička, takže pokud hudba pomáhá úspěchu podnikání, musí samozřejmě podnikatel část výnosů věnovat hudebníkům.

INTERGRAM: Rozdíly mezi americkým a evropským přístupem k autorským právům byly zmíněny v několika prezentacích během kongresu ALAI. Který právní systém považujete za spravedlivější pro držitele práv a uživatele?

ALAI 2019 – COPYRIGHT CONGRESS, 19. september 2019, Foto: Jan Rasch

Romana Matanovac Vučković: Pro evropské tvůrce je evropský systém rozhodně přátelštější a efektivnější. A věřím, že reforma autorských práv, kterou nedávnou schválila Evropská unie, pomůže posílit evropský kreativní průmysl. V americkém systému závisí autorská práva na konkrétní tržní situaci a trh v USA je primárně určován vidinou zisku. Nestarají se příliš o kulturní, sociální a vzdělávací funkce organizací kolektivní správy. V Evropě existuje dlouhá tradice účasti kolektivních správců práv na kulturních, společenských a vzdělávacích činnostech. Kolektivní správa v Evropě slouží nejen k výběru a rozdělování peněz, ale také k ochraně kultury a umění.

INTERGRAM: Souhlasila byste s tvrzením, že oslabení systému kolektivní správy v Evropě a příklon k americké praxi by měl negativní dopad na evropský kreativní průmysl?

Romana Matanovac Vučković: Negativní dopady již vidíme, protože na internetu máme v Evropě mnohem horší situaci než na americkém trhu. Věřím, že evropská reforma autorských práv, která se zaměřuje zejména na jednotný digitální trh, povede k tomu, že evropské tvůrčí odvětví bude samostatnější a silnější z pohledu udržitelnosti.

ALAI Česká republika je českou národní skupinou mezinárodní učené společnosti pro zkoumání otázek autorského práva Association Littéraire et Artistique Internationale (Mezinárodní sdružení literární a umělecké) sdružující autory, umělce a odborníky se zájmem o autorské právo se sídlem v Paříži. ALAI byla založena v roce 1878 a mezi své cíle si vytkla dosažení základní mezinárodní harmonizace autorského práva, což se povedlo přijetím přelomové Bernské úmluvy v roce 1886, na jejíž přípravě se ALAI zásadně podílela. Dodnes tvoří otázky mezinárodního práva autorského a mezinárodní výměny kulturních statků stěžejní okruhy zájmů této mezinárodní organizace. ALAI je stálým pozorovatelem u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), má status konzultanta u Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a úzce spolupracuje s Evropskou komisí. Více na www.alai.cz.

2019-09-27T16:21:13+02:00 27. září 2019|