INTERGRAM jednoduše: Průvodce pro dědice práv a notáře vyřizující pozůstalost po výkonném umělci nebo výrobci

Majetková práva k výkonu či záznamu trvají dle autorského zákona omezenou dobu, a to 70 nebo 50 let. Co se stane, když během tohoto období nositel práv zemře? Za jakých podmínek je možné práva zemřelého převést na jinou osobu? Na to se zaměříme v dalším dílu seriálu INTERGRAM jednoduše.

Jestliže jste dědicem práv výkonného umělce nebo výrobce, INTERGRAM spravuje a zastupuje také vaše práva. Problémy ale často přichází již při dědickém řízení. Na co si dát s notářem pozor?

V praxi se v INTERGRAM často setkáváme s tím, že notář vypořádá dědictví nesprávně. V takovém případě nemůžeme s dědicem uzavřít smlouvu o zastupování, dokud nejsou všechny chyby odstraněny, což přináší zbytečná zdržení a často také finanční náklady. Abyste se těmto komplikacím vyhnuli, doporučujeme před uzavřením dědictví ukázat tento článek včetně jeho přílohy notáři, který pro vás dědictví vyřizuje.

Co je předmětem dědění?

Zůstavitel – tedy fyzická osoba, jejíž práva a závazky přejdou po její smrti na její dědice – mohl působit jako autor, výkonný umělec i výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Na základě toho byl zastupován danými kolektivními správci. Vše o kolektivních správcích a právech, která zastupují, najdete ZDE.

V dědickém rozhodnutí by měla být ideálně výslovně uvedena všechna práva, která po sobě zůstavitel zanechal, a měla by být rozdělena do následujících kategorií:

  1. Práva autorská (zde je namístě, je-li to relevantní, zachovat i další dělení dle toho, jakého druhu jsou vytvořená dála – např. hudební, literární, výtvarná apod.)
  2. Práva výkonného umělce,
  3. Práva výrobce zvukových záznamů a
  4. Práva výrobce zvukově obrazových záznamů.

Kategorii 2. – 4. je možné sloučit do kategorie Práva související s právem autorským. Jestliže po sobě zůstavitel zanechal práva patřící do těchto tří kategorií, jsou spravována právě a pouze INTERGRAM.

Jaká je povaha práv výkonných umělců?

Práva výkonných umělců jsou nepřevoditelná. To znamená, že autorský zákon zakazuje, aby je výkonný umělec smluvně převedl na jinou osobu, ať už zdarma, nebo za úplatu. Stejně tak je není možné postihnout exekucí, vložit do základního jmění právnické osoby apod. Jedinou výjimkou je přechod práv na jinou osobu v případě úmrtí.

Má to však svá specifika. Předně jde o to, že se majetková práva neoceňují, což má své logické opodstatnění. Nikdo nedokáže odhadnout, jestli se například hudební nahrávka nestane velmi populární až mnoho let po svém vydání. To znamená, že je nutné majetková práva vždy projednat v rámci řádného dědického řízení, nikoliv ve zjednodušené proceduře, kde se pouze konstatuje, že zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, který se vydá vypraviteli pohřbu. Jelikož nemůžeme definovat, jaká mají majetková práva hodnotu, nelze o nich něco takového říci.

Odlišný režim platí pro jednotlivé dílčí pohledávky z majetkových práv vzniklých (např. odměny od INTERGRAM vybrané a vypočítané v konkrétním roce). Ty mají stejnou povahu jako každá jiná pohledávka a může se s nimi v tomto duchu nakládat: lze je převést nebo z nich může část zabavit exekutor atd.

Nelze tato majetková práva vykoupit ani prostřednictvím licenční smlouvy?

Nikoliv. Na základě licenční smlouvy je třetí osoba oprávněna výkon výkonného umělce užít. I v případě takřka neomezené licence, díky které může její nabyvatel s předmětným výkonem nakládat neomezeně co do času, místa, rozsahu, druhu užití apod., se nejedná o vykoupení těchto práv. Jedná se pořád pouze o licenci a výkon zůstává majetkem výkonného umělce či jeho dědice.

Přestože se licence takového rozsahu často v praxi označují jako ‘buyout’, tedy ‘výkup práv’, jedná se o chybné označení. Platí totiž, jak bylo zmíněno již výše, že jsou práva výkonných umělců nepřevoditelná.

Jak je to s právy výrobců?

Výše uvedené neplatí pro práva výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. U jejich záznamů autorský zákon nezakazuje převod a jsou tedy volně převoditelné a zmiňovaný smluvní převod práv výrobce tak je možný a v praxi poměrně častý. Výrobci jsou navíc často právnické osoby, kterých se dědění vůbec nedotýká.

V případě, že zemře výrobce-fyzická osoba, podléhají majetková práva výrobce stejným zákonitostem, jako v případě majetkových práv výkonného umělce.

Co když dědic chybí?

V případě, že není dědiců, nabývá majetková práva Česká republika, konkrétně Státní fond kultury nebo Státní fond kinematografie. Ty z příjmů z majetkových práv financují rozvoj české kultury (divadla, festivaly, výtvarné umění, vydávání odborných publikací apod.) a kinematografie.

PŘÍLOHA: Poučení pro notáře

Na tomto odkazu naleznete poučení pro notáře. Jestliže se na INTERGRAM obrátí dědic se žádostí o uzavření Smlouvy o zastupování, nemůže s ním být taková smlouva uzavřena, pokud dědické rozhodnutí nesplňuje náležitosti uvedené v tomto poučení. V takovém případě je dědic vyzván, aby požádal notáře o vydání opravného usnesení.

2024-02-16T13:51:25+01:00 24. ledna 2022|Štítky: , |