Píše se rok 1887, když stenograf a právník Edward D. Easton spolu se skupinou investorů zakládá společnost The Columbia Phonograph Company. Název odvozují od The District of Columbia, kde sídlí její ředitelství. Dnes je Columbia Records nejstarší existující hudební značkou. Své první hotové nahrávky prodávala ještě na válečcích Edisonova fonografu.
Počátky dnešní Columbia Records jsou těsně provázány právě s Thomasem Alvou Edisonem. Původně se totiž zaměřuje zejména na prodej jeho fonografů a válečků, monopol k tomu drží ve Washingtonu, Marylandu i Delawaru. Postupem času začíná na válečcích prodávat i komerční nahrávky, které nahrává ještě prostřednictvím akustické metody. Již v roce 1891 má katalog jejích nahrávek na svou dobu úctyhodných deset stránek.
Zlomem se pro společnost stává rok 1894, kdy se odděluje od Edisona a jeho The North American Phonograph Company. Od té doby Columbia na válečcích prodává výhradně svou vlastní tvorbu. Aby dodala svému katalogu prestiž, podepisuje smlouvy s hvězdami newyorské Metropolitní opery. Nechybí mezi nimi polská sopranistka Marcella Sembrich, americká operní diva Lillian Nordica či italský barytonista Antonio Scotti.
Technicky však nejsou její nahrávky tak dobré, jako u jejích konkurentům. V té době mezi ně patří zejména společnost Victor Talking Machine Company, která používá na svých nahrávkách i slavné logo His Master’s Voice. I proto se Columbia od počátku pokouší o vývoj hudebních nosičů. Nejprve experimentuje s lisovaným hnědým voskem, později představuje nahrávky z černého vosku. Již v roce 1901 začíná vydávat deskové nahrávky, které se snaží dále zdokonalovat.
V roce 1904 provádí pokus s výrobou desek, které by měly drážky pro záznam zvuku z obou stran. Tato snaha však prozatím končí neúspěšně. To ale Columbii neodradí a již o čtyři roky později začíná s úspěšnou masovou výrobou oboustranných desek. V té době úplně přestává nahrávat na válečky a přechází výhradně na desky. Pak se společnost rozděluje. Jedna její část se zaměří na přípravu nahrávek, zatímco druhá na výrobu přehrávačů.
Po letech překotného vývoje přichází v roce 1922 strmý pád, který vyústí v nucenou správu. O tři rok později Columbii kupuje její anglická dceřiná společnost The Columbia Gramophone Company a proces dalšího vývoje je opět nastartován. Do nahrávání hudby začíná pronikat elektřina. První elektrickou nahrávku pro Columbii nahrává Art Gillham pod pseudonymem The Whispering Pianist. Společnost nicméně uzavírá dohodu s Victor Talking Machine Company, že prozatím udrží elektrickou technologii v nahrávání hudby pod pokličkou. Bojí se totiž, že by tato zpráva mohla ohrozit prodej již hotových desek nahraných akustickým způsobem.
Více o analogové éře nahrávání najdete ZDE.
V roce 1926 získává Columbia Okeh Records, čímž posiluje zejména v oblasti blues a jazzu. Díky tomu se stává lídrem těchto žánrů. Přechází k ní legendární Louis Armstrong i talentovaný Clarence Williams. O dva roky později se jí daří další významný ‘kousek’. Od Viktora přetahuje Paula Whitemana, nejoblíbenějšího orchestrálního lídra své doby. Postupně začíná posilovat také v oblasti country, folku a etnické hudby.
Pak však přichází Velká hospodářská krize a zavádění bezplatného rozhlasového přenosu. V tomto období musí Columbia překonat hned několik vzestupů a pádů. Nakonec dochází k jejímu oddělení od britské divize, ze které se stává EMI, a za pár drobných je prodána společnosti American Record Corporation. V této době Columbia téměř ukončuje svou činnost a její historie by tu pravděpodobně skončila nebýt příchodu Johna Hammonda, který dává společnosti novou naději. Columbia se zaměřuje na žánry, jako jsou gospel, country, blues a jazz.
Má štěstí na mnoho zajímavých hudebních objevů. Začínají pro ni nahrávat swingový muzikant Benny Goodman, bluesová zpěvačka Bessie Smith i gospelová formace The Chuck Wagon Gang. Díky nim se daří značce přežít. Již ve 40. letech se stává i lídrem v oblasti pop music, a to díky obrovské popularitě Franka Sinatry. To už je Columbia zakoupena společností CBS.
V tomto období začíná Columbia opět experimentovat s hudebními nosiči, aby v roce 1948 světu představila standardní LP desku, která se začne používat po celém světě. První oficiálně vydanou nahrávkou na tomto novém nosiči je znovuvydané album The Voice of Frank Sinatra. Společnost následně upevňuje své postavení také nahrávkami klasické hudby, do jejichž vzniku se zapojují broadwayští herci i úspěšný bandleader Mitch Miller. Pod značkou začíná vydávat svá alba Tony Bennett, Doris Day i Rosemary Clooney. Podepisuje také ikonu country Johnnyho Cashe. Šedesátá léta pak přináší folkové giganty, jako jsou Leonard Cohen, Simon & Garfunkel, Bob Dylan, i mainsteamovou zpěvačku Barbru Streisand. Později se přidávají Janis Joplin, Chicago či Santana.
V roce 1988 přechází CBS Records Group, a tedy i Columbia Records, pod Sony. Dodnes zůstává Columbia Records přední dceřinou společností Sony BMG Music Entertainment a jednou z nejprestižnějších nahrávacích společností, pod jejíž značkou vydávají Adele, AC/DC, Bruce Springsteen, Harry Styles, James Arthur, Hozier, George Ezra, Depeche Mode a mnozí další.
Sony BMG, pod které Columbia nyní spadá, patří mezi tři nejmocnější hudební vydavatelství současnosti. O něm si ale řekneme více zase v dalším pokračování seriálu Z historie labelů.
Další články ze seriálu Z historie labelů najdete tady:
Nipper, jeden z nejnámějších psů na světě, a His Master’s Voice
Akustická éra nahrávání vytvořila pevné základy masového hudebního průmyslu
Cimrman, pohádky i předchůdci audioknih v archivu Supraphonu