30 LET INTERGRAM: Bývalí ředitelé vzpomínají, bilancují a přejí k narozeninám

Hudebník a advokát Petr Pečený, herec a dabér Jiří Novotný, spisovatel Martin Mařan, ekonomka Ivana Jansíková i klavírista Jan Simon. Tyto osobnosti, každá z jiného oboru, se vystřídaly během 30 let existence INTERGRAM na ředitelském postu. Jak na období v čele společnosti vzpomínají? A co by popřáli INTERGRAM k jeho letošním kulatinám?

Prvním ředitelem INTERGRAM se stal v prosinci roku 1990 Petr Pečený, který do funkce nastoupil v době, kdy mu ještě nebylo ani 30 let. „Měl jsem obrovské štěstí, že jsem mohl tohle zažít. Doba po revoluci byla plná emocí a příležitostí ro mladé, které se, myslím, hned tak nebudou opakovat. Když jsem přijel kamkoliv do ciziny, tak zástupci tamějších organizací byli úplně v šoku, když viděli takového mladého, hezkého kluka. Tam to totiž většinou dělali nějací zasloužilí odborníci. Post ředitele takové organizace je v jakékoliv západní zemi brán jako velmi prestižní a dotyčný je považován za uznávaného odborníka na autorské právo. Byl to pro ně opravdu někdo,“ vzpomíná Petr Pečený známý též jako Doctor P.P. Protože se chtěl věnovat především právní činnosti, souhlasil, že se stane ředitelem jen na nezbytně nutnou dobu.

Proto po něm už v roce 1993 přebral štafetu Jiří Novotný, který se zasloužil mimo jiné o založení Nadace Život umělce. „Začátky INTERGRAM nebyly nijak jednoduché. Společnost začínala v podstatě na zelené louce, s 507 smlouvami s výkonnými umělci a 9 smlouvami s výrobci. Musela bojovat i s nedůvěrou výkonných umělců,“ vrací se ve vzpomínkách k počátkům INTERGRAM, „i přes krušné začátky ode mě vzešla již v roce 1992 myšlenka na založení nadace. Profesní svazy tuto myšlenku ihned realizovaly, a tak ještě v témže roce vznikla Nadace Život umělce, která podporuje začínající výkonné umělce, umělecké projekty a má i sociální program.“

Další změna ve vedení nastala v roce 1998, kdy se stal ředitelem ekonom a spisovatel Martin Mařan, který ve funkci setrval až do roku 2014. Během jeho působení došlo k výraznému navýšení vybraného inkasa. „Rád vzpomínám na setkání s uměleckými a lidskými osobnostmi. Bylo jich mnoho, a proto vybírám ty, kteří byli INTERGRAM a mému srdci blízcí. Zuzana Navarová, Jan Teplý, Vladimír Nečas,“ říká Martin Mařan.

Po jeho odchodu byla řízením pověřena dlouholetá zástupkyně ředitele Ivana Jansíková. „V INTERGRAM jsem strávila většinu svého profesního života a úsměvných historek za tu dobu bylo dost. Jednu takovou roztomilou nám zajistil vážený výkonný umělec, který si rozšafně a usměvavě přišel do pokladny pro svoji roční odměnu. Pohovořil, pobavil personál, a pak mu pokladní vysázela několik bankovek, které zamračen a s mrzutým výrazem převzal v obálce a beze slova odešel. Za dvě hodiny nám volala jeho manželka, rovněž vážená výkonná umělkyně, a pobaveně nám vyprávěla, co se doma dělo, když si manžel nasadil brýle a zjistil, že bankovky, které si odnesl z INTERGRAM, nebyly pětistovky, ale pětitisícovky,“ vypráví Ivana Jansíková.

Klavírista Jan Simon se stal ředitelem v roce 2016. V čem vidí největší přínos INTERGRAM? „Dlouhodobě zviditelňuje existenci práv souvisejících s právem autorským. Vybírá pro své zastupované spravedlivé odměny za jejich práci a má jedinečné know how. Pomáhá držet při tvůrčím životě mnoho umělců i výrobců a organizací. Vzpomeňte na Ceny Thálie, Ceny Anděl a další. Bez INTERGRAM by se některé ročníky ani nekonaly,“ připomíná Simon. Od roku 2019 je pak ředitelem právník Ludvík Bohman. Rozhovor s ním najdete ZDE.

Všechny bývalé ředitele jsme poprosili o zodpovězení několika anketních otázek. Odpovědi, které jsme obdrželi, najdete níže.

Otázky byly následující:

• Jak byste charakterizoval/a etapu, kdy jste byl/a ředitelem/ředitelkou INTERGRAM?
• Máte nějakou příhodu, která se Vám vybaví v souvislosti s INTERGRAM, na kterou rád/a vzpomínáte?
• V čem vnímáte největší přínos INTERGRAM?
• Co byste popřál/a INTERGRAM k jeho 30. narozeninám?
• Jaká podle Vás bude role INTERGRAM za dalších 30 let?

 

PETR PEČENÝ

Jak byste charakterizoval etapu, kdy jste byl ředitelem INTERGRAM?

Že to bylo veselé. Byla tam spousta práce, museli jsme vyřešit dost zásadních věcí. Byl to velký zlom, do kterého se promítly všechny znaky změny režimu. Najednou měli všichni velký elán do práce a bylo to prima. Převzal jsem, co si pamatuju, celý aparát. Víceméně jsem poznal, že ti lidé svou práci umí, a to mi samozřejmě hodně pomohlo.

Myslím, že bylo velmi důležité, že se tam tenkrát udělal nějaký pořádek, že se nastavily nové smluvní vztahy s rádii a televizemi. V tom se, zejména ve vztahu k soukromým vydavatelům, hodně angažoval nyní již zesnulý Michal Zelenka, manžel a manažer Petry Janů, a Michel Fleischmann. Nastavovali jsme všechny ty podmínky – procenta z obratu a další věci, které platí, myslím, více méně dodnes. Myslím, že se to povedlo celkem rychle na to, že to bylo něco úplně nového a žádné takové vztahy tady předtím nebyly. Bylo to mimo jiné i tím, že ta samotná rádia dobře komunikovala, všude byli noví lidé a majitelé. A tak se to dalo všechno hrozně rychle do kupy.

Ředitelem INTERGRAM jsem se stal ještě před třicítkou. To bylo skvělé. Člověk zaprvé zažil revoluci a zadruhé lidé v mladém věku dostali velkou šanci. To jsem si tak v duchu říkal, že tohle už se nebude opakovat. Tehdy, když člověk chtěl a měl trochu štěstí, tak mohl opravdu něco dokázat. Nebo si to alespoň pořádně užívat.

Máte nějakou příhodu, která se Vám vybaví v souvislosti s INTERGRAM, na kterou rád vzpomínáte?

Těch je spousta, akorát mnoho z nich nelze publikovat. Jako například ta, jak jsem se v INTERGRAM seznámil s kapelou Tři sestry. V devadesátých letech jsme si život fakt užívali a byli jsme šťastní. Ten pocit svobody byl vážně opojný.

Můžu se ale podělit s jednou pracovní. Jako ředitel INTERGRAM jsem si koupil starou Škodu 120 a myslel jsem si, bůh ví, co nemám. S tímto autem jsem pak jel na jeden kongres do Budapešti, kde nám organizátoři platili ubytování v pětihvězdičkovém hotelu. Když jsem tam ve své Škodě 120 dojel, tak mě nechtěli do toho hotelu pustit. Ani na parkoviště. Byli tam zvyklí na trochu jinou klientelu, která tam jezdila jinými auty. A pak, když jsem se vracel do Prahy, tak mi ke všemu na náměstí Jiřího z Poděbrad upadlo kolo.

V čem vnímáte největší přínos INTERGRAM?

Že vydělává peníze zastupovaným. Já už jsem dnes na druhé straně barikády. Jsem vámi zastupovaný umělec, ale na druhou stranu také zastupuji uživatele. Takže o těch penězích s INTERGRAM často licituji.

Co byste popřál INTERGRAM k jeho 30. narozeninám?

Popřál bych mu, aby tam bylo tak veselo, jako bylo za mě. Pak bych mu popřál, aby byl rozumný vůči uživatelům. Za mě to bylo vždy tak, že musí být dohoda především rozumná. Ve chvíli, kdy jsou všichni spokojení, se snadněji jedná. Takže rozumný přístup k uživatelům a samozřejmě také co nejvíce spokojených klientů, včetně mě.

Jaká podle Vás bude role INTERGRAM za dalších 30 let?

Já myslím, že důležitost kolektivní správy poroste. Děsí mě lidi, kteří si neváží duševního vlastnictví. Podle mého, když někdo natočí Yesterday, tak by za to měl dostávat peníze do soudného dne. Respektive dokud se to bude hrát, dokud to lidi chtějí. Podle mého se úroveň lidí a státu pozná podle toho, jak si váží duševního vlastnictví. Protože duševní vlastnictví je základ a ukazatel toho, jestli ten národ půjde do někam, či nepůjde.

 

JIŘÍ NOVOTNÝ vzpomíná

Domnívám se, že připomenutí, jak INTERGRAM vznikl, je dobré nejen v roce 2010, 2020 nebo 2050. Proto si dovoluji zopakovat to, co jsem napsal v roce 20. výročí 2010.

Ve výboru společnosti pracovalo mnoho výkonných umělců a výrobců. Byla by to moc dlouhá řada, a proto vzpomeňme jmenovitě alespoň na ty, kteří již mezi námi nejsou a zasloužili se o posun společnosti kupředu. Za výkonné umělce to byli Zuzana Navarová, Karel Zich, Jan Teplý, za výrobce Vladislav Kukačka, Vratislav Šafář a František Rychtařík.

Začátky INTERGRAM nebyly nijak jednoduché. Společnost začínala v podstatě na zelené louce, s 507 smlouvami s výkonnými umělci a 9 smlouvami s výrobci. Musela bojovat i s nedůvěrou výkonných umělců. První inkaso, které vybrala za rok 1991, činilo 10 milionů korun. I když první investice směřovaly do počítačového systému, první vyúčtování se prováděla ručně a pražští umělci si tantiémy vyzvedávali v hotovosti v INTERGRAM. Jistě se ještě mnozí pamatují, jak museli stát nedůstojnou frontu až na chodník.

I přes krušné začátky ode mě vzešla již v roce 1992 myšlenka na založení nadace. Profesní svazy tuto myšlenku ihned realizovaly, a tak ještě v témže roce vznikla Nadace Život umělce, která podporuje začínající výkonné umělce, umělecké projekty a má i sociální program – podporuje umělce, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Největší zásluhu na tom, že NŽU od svého vzniku plnila očekávání svých zakladatelů, měla Zuzana Navarová. Stala se předsedkyní správní rady NŽU a práci věnovala spoustu času a úsilí. INTERGRAM až do dnešního dne s nadací úzce spolupracuje a podílí se na jejích sociálních i uměleckých aktivitách. Například podporuje stěžejní projekt nadace – Senior Prix a další.

Přeji INTERGRAM, aby byl úspěšný a měl důvěru výkonných umělců a výrobců. Závěrem je dobré poděkovat všem, kteří se podílejí na profesionální činnosti INTERGRAM. Držím vám palce, stojí to za to tuhle organizaci držet bez zbytečných průšvihů.

Plné znění příspěvku Jiřího Novotného si můžete přečíst ZDE.

 

MARTIN MAŘAN

Jak byste charakterizoval etapu, kdy jste byl ředitelem INTERGRAM?

Jako období dynamického růstu organizace.

Máte nějakou příhodu, která se Vám vybaví v souvislosti s INTERGRAM, na kterou rád vzpomínáte?

Rád vzpomínám na setkání s uměleckými a lidskými osobnostmi. Bylo jich mnoho, a proto vybírám ty, kteří byli INTERGRAM a mému srdci blízcí. Zuzana Navarová, Jan Teplý, Vladimír Nečas.

V čem vnímáte největší přínos INTERGRAM?

V sjednocení práv, kde jednotliví nositelé jsou roztříštění a slabí.

Co byste popřál INTERGRAM k jeho 30. narozeninám?

Dobré zákony, kvalitní aparát, kvalifikovaný výbor.

Jaká podle Vás bude role INTERGRAM za dalších 30 let?

Doufám, že obdobná. Pokud tu tedy v té době ještě budeme my, lidé, a naše civilizace.

 

IVANA JANSÍKOVÁ

Jak byste charakterizovala etapu, kdy jste byla ředitelkou INTERGRAM?

Bylo to období, ve kterém jsme měli za úkol, na vzdory osudu, udržet dosavadní velmi dobré inkasní výsledky a zajistit jejich vyplacení v obvyklých termínech. Nebyl to zdaleka malý úkol, neboť šlo o období, kdy vrcholil konflikt s asociací zastřešující provozovatele hotelů o výši sazeb za veřejné provozování rozhlasů a televizí v hotelových pokojích, jenž vyústil v neuzavření hromadné smlouvy. Problém byl navíc umocněn ochlazením vztahů s partnerskými organizacemi OSA a DILIA v důsledku názorové neshody jak na výši sazeb veřejných produkcí, tak na způsobu jejich výběru. Obavy, že nesplníme základní poslání se nenaplnily, zastupovaní obdrželi své odměny tak jako doposud.

Máte nějakou příhodu, která se Vám vybaví v souvislosti s INTERGRAM, na kterou ráda vzpomínáte?

Na život v INTERGRAM vzpomínám obecně ráda, nejen na období, kdy jsem byla ředitelkou. V INTERGRAM jsem strávila většinu svého profesního života a úsměvných historek bylo dost. Jednu takovou roztomilou nám zajistil vážený výkonný umělec, který si rozšafně a usměvavě přišel do pokladny INTERGRAM pro svoji roční odměnu. Pohovořil, pobavil personál a pak mu pokladní vysázela několik bankovek, které zamračen a s mrzutým výrazem převzal v obálce a beze slova odešel. Za dvě hodiny nám volala jeho manželka, rovněž vážená výkonná umělkyně, a pobaveně nám vyprávěla, co se doma dělo, když si doma manžel nasadil brýle a zjistil, že bankovky, které si odnesl z INTERGRAM, nebyly pětistovky, ale pětitisícovky.

V čem vnímáte největší přínos INTERGRAM?

INTERGRAM se etabloval na poli kolektivních správců v ČR, ale i v Evropě jako sebevědomá a dravá organizace, která si doslova proklestila své oprávněné místo na trhu s nehmotnými právy. Její přínos nejlépe dokumentují čísla o inkasu a zastupovaných nositelů práv v rozmezí 1. a 30. roku jeho existence. Jedno takové srovnání jsem dělala v roce 25. výročí a už tehdy to byla působivá čísla.

Co byste popřála INTERGRAM k jeho 30. narozeninám?

INTERGRAM bych popřála, aby nehmotná práva, jež zastupuje, byla vnímána společností tak, jak si jejich nositelé zasluhují. Stále nejde o banalitu, stačí se podívat, jak dostává právo na frak od našich státních představitelů.

Jaká podle Vás bude role INTERGRAM za dalších 30 let?

Toť otázka, nevylučuji vůbec nic.

 

JAN SIMON

Jak byste charakterizoval etapu, kdy jste byl ředitelem INTERGRAM?

Do INTERGRAM jsem přišel v nelehkém období. V roce 2015 dožíval, nebo spíše významně přesluhoval informační systém, bez jehož služeb v podstatě není možné kolektivní správu vykonávat. Podcenění důležitosti správy dat o předmětech ochrany, jejich užití a nositelích práv přivedlo INTERGRAM, v podstatě jako datovou firmu, do situace, kdy se pohyboval na hranici schopnosti svou činnost vykonávat. A nebylo to jen podcenění důležitosti, bylo to i vědomí, jak komplikovaný takový systém musí být, aby správně fungoval a s tímto vědomím spojené obavy z tvorby systému nového. Takového, který by souběžně s prací toho starého dokázal plynule tuto práci převzít. A v zátylku všech, kdo v INTERGRAM před mým nástupem pracovali, seděl nepříjemný strašák neúspěšných předchozích pokusů o vytvoření nového systému. Říkal jsem si, že když lidstvo dokáže vysílat sondy ke Slunci, tak těch pár desítek miliónů dat se dá zvládnout také. Mýlil jsem se.

Navíc jsem nastoupil v období, kdy bylo Ministerstvo kultury ČR vázáno Evropskou komisí k implementaci směrnice o autorském právu a právech souvisejících, což vedlo k novele autorského zákona. Souhrou mnoha okolností se z této novely stalo politické kolbiště a hrací hřiště pro realizaci volebních programů některých stran a hnutí české politické scény s využitím nátlaku některých zájmových skupin neoplývajících právě úctou k duševnímu vlastnictví. To v našich zemích kvůli dlouholetému popírání, nebo spíše alibistickému postoji před rokem 1989 k principu práv souvisejících s právem autorským, moc velkou tradici nemá. A díky nedostatečné osvětě a znalosti této problematiky u široké veřejnosti se pak dá s veřejným míněním v neprospěch nositelů práv dobře manipulovat populistickými prohlášeními, bohužel následně i činy. A nemohu zapomenout na vznik společného výběrčího místa z veřejných produkci s OSA, což rozhodně nebyl jednoduchý proces. Takže veselé období to opravdu nebylo.

Máte nějakou příhodu, která se Vám vybaví v souvislosti s INTERGRAM, na kterou rád vzpomínáte?

Příhod je mnoho, nakolik jsou veselé, nevím. Ale rád vzpomínám na ty spolupracovníky, kteří, když INTERGRAM teklo do bot, bez ohledu na pracovní dobu a svůj popis práce zůstávali v podniku do noci, jen aby v termínu i za pomoci excelových tabulek namísto funkčního informačního systému dokázali dostat odměny z práv k jejich nositelům. Ano, s chybami, ale dokázali. A chyby následně odstraňovali. Ale právě toto vůbec veselé nebylo. Ani komunikace s nositeli práv, kteří oprávněně „dštili“ na INTERGRAM síru kvůli jeho (a třeba i mé) neschopnosti. Byla jen škoda, že neproběhla komunikace mezi zástupci INTERGRAM a nositeli práv o skutečném stavu věcí. Ale ne v okamžiku, kdy nastal problém, ale v době, kdy se k němu začalo směřovat.

V čem vnímáte největší přínos INTERGRAM?

Dlouhodobě zviditelňuje existenci práv souvisejících s právem autorským. Vybírá pro své zastupované spravedlivé odměny za jejich práci a má jedinečné know how. Pomáhá držet při tvůrčím životě mnoho umělců i výrobců, organizací. Vzpomeňte na Ceny Thálie, Ceny Anděl a další. Bez INTERGRAM by se některé ročníky ani nekonaly. Nejde o ty ceny samotné, ale o viditelnost světa interpretů, ať už muzikantů, herců a dalších výkonných umělců, a světa výrobců – těch, co takové výkony zaznamenávají, a to mnohdy nejen k obchodním účelům v tom profitním smyslu slova.

Co byste popřál INTERGRAM k jeho 30. narozeninám?

Aby to, co jsem nedokázal já, dokázali mí nástupci. Strašně jim držím palce. Kolektivní správa je nikdy nekončící proces a na konci nejste nikdy – tedy pokud někdo „chytrý“ nevymyslí, že kolektivní správa je nesmysl. A věřte, najdou se i tací…

Jaká podle Vás bude role INTERGRAM za dalších 30 let?

Čím dál složitější. S rozvojem nových technologií, s rozmachem on demand služeb se bude pole působnosti zmenšovat. Nebo spíše bude čím dál tím složitější kolektivní správu vykonávat v rozsahu, na který si zastupovaní za mnoho let zvykli. Bude potřeba velmi kreativní přístup k obchodní činnosti a zvýšené úsilí směřované k osvětě v široké veřejnosti, zejména pak v té uživatelské. Držím palce. Vlastně i kvůli sobě, jako nositeli práv….